(*4. 2. 1820 – †21. 1. 1862)
„Naše paní Božena Němcová“, považována za zakladatelku novodobé české prózy. V mnoha ohledech byla ženou vymykající se své době, která vynikala vypravěčským talentem a citem pro detail. Její doménou byly pohádky, povídky a novely. Nad vše vyniká Babička, její stěžejní dílo, kde se vrací do svého dětství, domů, do Ratibořic.