Ve mlýně pod Kokořínem sloužil stárek Kuba. Rád se toulal po hradních rozvalinách. Jedné noci se mu zdálo o pokladu ukrytém na hradě. Vypravil se tam s motykou, ale našel jen staré rezavé váhy. Doma je dal do truhly k nepotřebnému haraburdí. Další noc měl stejný sen, ale zase vykopal jen staré váhy. Opět je uložil do truhly, ale shledal, že tam ty včerejší nejsou. Když se i potřetí vše opakovalo, nabyl přesvědčení, že jsou to stále stejné váhy a provádějí s ním čáry. V kostele je pokropil svěcenou vodou, rez zázrakem zmizela a váhy byly zlaté.